ICOM member access
Join ICOM

Česká republika

Česká republika

ICOM National Committee Czech Republic

All news

April 14, 2021

Postoje muzejníků k definici muzea podle ICOM a klíčovým pojmům: dílčí výsledky dotazníkového šetření v České republice ICOM

Zpracovali: Otakar Kirsch a Lucie Jagošová, Masarykova univerzita (Ústav archeologie a muzeologie, Katedra UNESCO pro muzeologii a světové dědictví

Turbulentní celospolečenské dění v muzejní komunitě dlouhodobě vyvolává intenzivní potřebu adekvátně a koncepčně reagovat na aktuální globální výzvy. Mezi základní předpoklady pro uskutečnění konkrétních navazujících kroků v muzejní praxi patří přijetí obecně akceptovaného a v mnoha směrech klíčového pojmu muzeum. I proto při jednáních reprezentativní mezinárodní profesní organizace ICOM otázce muzejní definice trvale náleží nezastupitelné místo. V její novější historii lze zvýšený zájem o dané téma zaznamenat zejména od počátku milénia, což vyústilo v částečném rozšíření dřívějšího vymezení muzea o problematiku nehmotného dědictví (2007). Další předěl znamenala generální konference ICOM v Miláně (2016), která dala impuls k přípravě nového znění muzejní definice, k jejímuž přijetí v japonském Kyoto o tři roky později nicméně nedošlo. Plán projednat tuto problematiku na následující generální konferenci ICOM v Praze v roce 2022 pak je v současnosti doprovázen snahou o průběžné podchycení názorů muzejní veřejnosti na národní úrovni s cílem dosáhnout výraznějšího konsensu a od samotného počátku otupit případné neshody při schvalovacím procesu. Hlavní součástí výzvy má být předložení celkem 20 klíčových pojmů, které by definice měla obsahovat. Předložený dokument vypracovaný pracovníky Ústavu archeologie a muzeologie a Katedry UNESCO pro muzeologii a světové dědictví na Masarykově univerzitě (Brno, Česká republika) je přímou reakcí na tento požadavek iniciovaný orgány ICOM a představuje dílčí analýzu postojů sledovaného vzorku osob spjatých s muzejnictvím v České republice k této problematice získaných na základě rozsáhlého kvantitativního šetření.

Definice muzea – dotazníkové šetření (Česká republika)
V rámci České republiky probíhal sběr první zpětné vazby k definici muzea a její optimální podobě formou dotazníkového šetření, sestávajícího ze tří tematických bloků. První zkoumá postoje respondentů ke stávajícím definicím muzea, druhý řeší optimální podobu definice a pojmy, které by měla obsahovat, a třetí část zjišťuje identifikační údaje o respondentech.

Odkaz na vytvořený online dotazník k definici muzea spolu s dalšími informacemi a instrukcemi byl distribuován e-mailovou poštou mezi členy místních muzejních profesních organizací a zavěšen na webové a facebookové stránky realizátora výzkumu (Masarykova univerzita – Ústav archeologie a muzeologie a Katedra UNESCO pro muzeologii a světové dědictví) a jeho partnerů (Český výbor ICOM, Asociace muzeí a galerií České republiky) a dalších spolupracujících institucí v České republice. Dále byl prostřednictvím e-mailové pošty adresován na zaměstnance zemských muzeí (Národní muzeum, Moravské zemské muzeum, Slezské zemské muzeum v Opavě), pracovníky státní správy a samosprávy a mezi akademické pracovníky. Osloveni k vyplnění dotazníku byli také absolventi a studenti muzeologie a dalších oborů zastoupených v muzeích. Pro dosažení co nejplošnější informovanosti muzejníků a muzeologů působících v České republice byla v rámci informační kampaně také v únoru 2021 zveřejněna výzva k zapojení do dotazníkového šetření spolu se základními souvisejícími informacemi ve Věstníku Asociace muzeí a galerií České republiky (2021/1), který je dostupný online a výtisky jsou zasílány do všech členských institucí. Ústně byl dotazník představen na online plenárním zasedání Českého výboru ICOM v březnu 2021.

Sběr dat probíhal anonymně prostřednictvím elektronické formy dotazníku (www.survio.com) od 15. února 2021 a intepretace byla zahájena 8. března 2021. Dotazník o 27 otázkách, rozdělených do tří tematických bloků, zodpovědělo celkem 499 respondentů.

Tato první dílčí analýza a interpretace dat uvádí kvantifikované údaje o výskytu četnosti jevů jak v relativních (počet responsí), tak absolutních hodnotách (%; zaokrouhleno na celá čísla). Soustřeďuje se na rozkrytí tří hlavních oblastí:

  1. postoje respondentů k platné mezinárodní definici muzea podle ICOM (2007) a k nepřijatému návrhu z generální konference ICOM v Kyoto (2019);
  2. vymezení 20 klíčových pojmů s nejčetnějším zastoupením v dotazníku, které by optimální definice muzea měla podle respondentů obsahovat;
  3. zasazení dat do kontextu základních identifikačních údajů o respondentech (tj. jejich počet, aktuální pracovní pozice a členství v profesních organizacích).

Komplexní vyhodnocování dotazníku bude následně probíhat v jarních měsících roku 2021.

Respondenti dotazníku, jejich zaměstnání a vazba na profesní organizace
Do dotazníkového šetření se zapojilo 499 respondentů působících v České republice. Pouze 20 % (100) z nich jsou členy některé mezinárodní profesní organizace v muzejnictví. Členství v národních profesních muzejních organizacích uvedlo 61 % (304) respondentů a 22 % (108) uvádí členství v jiné profesní organizaci příbuzných oborů. Naopak 21 % (104) respondentů uvedlo, že nejsou členem žádné profesní organizace.

K aktuální pracovní pozici respondentů bylo zjištěno, že celkem 73 % (366) z nich jsou zaměstnanci muzeí, v jiné kulturní či paměťové instituci pracuje 5 % (23), v akademickém prostředí působí 6 % (28) pracovníků, 2 % (12) jsou vysokoškolští studenti a ve státní správě nebo samosprávě pracují 4 % (20) respondentů. Další varianty působnosti respondentů vykazovaly velmi nízké zastoupení (práce mimo oblast kultury, nezávislý pracovník, dobrovolník, osoby v domácnosti anebo v důchodu).

Z muzejních pracovníků se do výzkumu zapojili především kurátoři a odborní správci sbírek v muzeu, kteří tvoří 30 % (148) z celkového počtu respondentů, dále 23 % (115) z respondentů jsou pracovníci managementu muzea a 17 % (84) tvoří jiné odborné pracovní pozice v muzeu, jako jsou např. muzejní pedagog, dokumentátor, konzervátor, knihovník, archivář.

Postoj (příklon) respondentů k podobě muzejní definice
Definici muzea můžeme považovat v české muzejní komunitě za téma živé, vzbuzující zájem odborné komunity a téma aktuálně debatované. Jak plyne z odpovědí, pouze 5 % respondentů (25 osob) považuje za nedůležité řešit definici muzea a pouhá 2 % (8) na tuto otázku nemá vlastní názor.

Ke stávající definici muzea podle ICOM (verze z 2007) se přiklání jako k vyhovující podobě mezinárodní definice muzea celých 72 %, což představuje 360 respondentů – z tohoto počtu 79 osob stojí za zachováním stávající definice v nezměněné podobě, 215 by navrhovalo pouze drobné úpravy a 66 je pro výraznější úpravy této stávající definice. Oproti tomu nepřijatý návrh z Kyoto 2019 má podporu 12 % (58) respondentů – z toho 6 bez výhrad k jeho znění, 26 s drobnými a 26 s výraznějšími úpravami jeho formulace. Respondentů, kteří považují za akceptovatelné obě definice současně (platnou ICOM z 2007 i nepřijatý návrh z Kyoto 2019), bylo 6 % (29) a naopak obě za nevyhovující považují 4 % (19).

Klíčové pojmy do definice muzea
V rámci této části dotazníkového šetření bylo nabídnuto celkem 70 abecedně seřazených pojmů vygenerovaných převážně ze zkoumaných muzejních definic (definice ICOM z roku 2007, definice z Kyoto, národní legislativní definice), které byly rozšířeny o některé další výrazy ze současného muzeologického, sociologického a filozofického diskursu. Relevanci jednotlivých pojmů mohl respondent vyhodnotit možnostmi ano – ne, přičemž počet kladných odpovědí nebyl nikterak omezen. Pokud dotazovanému v seznamu nějaký výraz chyběl, mohl jej sám přímo uvést v kolonce umístěné pod nabídkou.

Z dotazníkového šetření vyplývá, že výsledky se pohybovaly v rozmezí 36–411 souhlasných odpovědí z celkového počtu 499 odpovědí. Mezi 20 nejčastěji zmiňovaných pojmů/hodnot respondenti v následujícím pořadí uvedli:

1) DĚDICTVÍ 83 % (411),
2) VZDĚLÁVÁNÍ 79 % (394),
3) EDUKACE 71 % (354),
4) SBÍRKY 71 % (353),
5) VÝZKUM 70 % (347),
6) OCHRANA 69 % (343),
7) ODBORNOST 68 % (338),
8) POZNÁNÍ 67 % (332),
9) KULTURA 66 % (330),
10) VEŘEJNOST 66 % (327),
11) DOKUMENTACE 65 % (322),
12) HMOTNÉ A NEHMOTNÉ DOKLADY 65 % (321),
13) PAMĚŤ 64 % (320),
14) DOSTUPNOST 62 % (307),
15) ČLOVĚK 59 % (296),
16) UCHOVÁVÁNÍ 59 % (294),
17) PREZENTACE 58 % (289),
18) MINULOST 57 % (283),
19) BUDOUCNOST 57 % (282),
20) PÉČE 55 % (276).

Zároveň je třeba zmínit, že mezi vybranými pojmy uzavírajícími první dvacítku a některými dalšími preferovanými výrazy probíhala v řadě případů velmi tenká hranice. Více než 50% zastoupení měly v odpovědích také pojmy STUDIUM (275 respondentů), VĚDA (268), VÝCHOVA (265), VYSTAVOVÁNÍ (262), SHROMAŽĎOVÁNÍ (262) a SPOLEČNOST (256).

Z chybějících pojmů, které respondenti v nabídce 70 položek nenašli, dotazovaní uváděli: oborovost/specializace, životní prostředí, doklad, skutečnost, komunikace, identita, veřejná služba, inovace, profesionalita, reprezentant, virtuální realita, komunita, gender, restaurování, umění, inspirace, myšlení, evoluce, kreativita, hra, lidská práva, nezávislost, výdělečnost, inspirace.

Shrnutí dílčích výsledků
V únoru–březnu 2021 se do dotazníkového šetření mezi odbornou muzejní a muzeologickou komunitou v České republice zapojilo 499 respondentů, z nichž 73 % tvořili zaměstnanci muzeí, a to především kurátoři a odborní správci sbírek, pracovníci managementu a další odborné pracovní pozice v muzeu. Celých 72 % ze zapojených respondentů se přiklání ke stávající definici muzea podle ICOM (verze z 2007) jako k vyhovující podobě definice, za určitých úprav jejího aktuálního znění. Oproti tomu nepřijatý návrh z Kyoto 2019 má podporu 12 % respondentů. Dále 6 % považuje za akceptovatelné obě definice současně a naopak 4 % obě za nevyhovující.

Mezi 20 nejčastěji zmiňovaných pojmů/hodnot do definice muzea (nad 50 % výskytu) uvedli respondenti (řazeno od nejvíce zastoupených): dědictví, vzdělávání, edukace, sbírky, výzkum, ochrana, odbornost, poznání, kultura, veřejnost, dokumentace, hmotné a nehmotné doklady, paměť, dostupnost, člověk, uchovávání, prezentace, minulost, budoucnost, péče. Dalšími pojmy, které se nevešly do 20 nejčetnějších, ale současně překročily hranici 50 % výskytu, jsou studium, věda, výchova, vystavování, shromažďování a společnost.

Poděkování výzkumného týmu patří všem zúčastněným respondentům, dále partnerům Českému výboru ICOM a Asociaci muzeí a galerií České republiky a také koordinačnímu týmu v ICOM, díky nimž se stanou české podklady součástí mezinárodních debat o optimální podobě definice muzea.

Celý text ke stažení ZDE (.PDF)

This error message is only visible to WordPress admins

Error: API requests are being delayed for this account. New posts will not be retrieved.

There may be an issue with the Instagram access token that you are using. Your server might also be unable to connect to Instagram at this time.

Error: No posts found.

Make sure this account has posts available on instagram.com.

Click here to troubleshoot

Error: admin-ajax.php test was not successful. Some features may not be available.

Please visit this page to troubleshoot.